S Comeniem do Španělska

spainJe neděle 27. února a blížíme se ke střední škole v Bargasu. Tam si nás mají na parkovišti vyzvednout naše hostující rodiny.
Bargas je město vzdálené hodinu od Madridu. Je součástí společenství Castile-La Mancha a leží v provincii Toledo. Ulice Bargasu jsou velmi zvláštní. Když jimi projíždíme, divíme se, že se do tak malého prostoru vůbec dokážeme vejít.


Jakmile taxík zastaví na parkovišti před školou, vystoupíme. Vítr nám nafouká vlasy do očí, ale i přes ně vidíme, jak se k nám blíží naše hostující rodiny.
Ještě se rychle rozloučíme s profesorkami a vydáme se s nášimi náhradními rodinami na cestu do míst, kde budeme bydlet. Jelikož na dnešní večer nebyl stanovený žádný program, po dlouhé cestě jdeme ihned spát.

Zobrazit místo Bargas na větší mapě

Druhé ráno nás vezou znovu ke škole. Přistavený autobus nás následovně odváží do Toleda, kde máme celé dopoledne hrát hru. Iňaki, jeden ze španělských profesorů, sestaví smíšené týmy se čtyřmi lidmi a jedním učitelem, rozdá nám jakési desky, obálku a určí, že za hodinu se máme setkat v kavárně na dopolední svačině. Okamžitě vybíháme do města a snažíme se vyřešit co nejvíce zadaných otázek. Jsou těžké, velmi nesnadně dohledatelné a náročné na čas. Běháme s mapou z jednoho koutu města do druhého. Kolem Toledských památek naneštěstí jen rychle probíháme a nemáme čas si je důkladně prohlédnout. Také zjišťujeme, že úzké ulice jsou už tak nějak znakem španělské architektury, stejně jako domy s okenicemi a neustále opakující se barvy omítek.
Odpoledne se vydáváme na prohlídku Toleda z okýnka autobusu.
Večer jsme všichni tak unavení, že se nevymýšlí další program a jedeme rovnou do rodin.
Na úterý si pro nás španělé připravili prohlídku jejich školy, do které nás uvítají secvičeným tancem na dnešní známé hity. Zatímco učitelé se jdou radit do školní knihovny, pro nás je připravena lekce šermu. Jejich škola má vlastní šermířský tým a čtyři Bargaští lektoři nás navléknou do jejich speciálních obleků, dají nám na hlavu helmy a do ruky meč.
Po lekci šermu se i s profesory sejdeme před školou, kde už znovu čeká autobus a my nasedáme, abychom si jeli prohlédnout univerzitu v Toledu.
Přírodovědná univerzita v Toledu je tak rozlehlá, že by mohla být samostatným městem. Na zmenšeném modelu celé univerzity visíme pohledem a zkoumáme každou budovu zvlášť. Některé budovy univerzity jsou až dvě století staré, některé jsou zase nově vystavené. Profesoři nás provedou kolem obrovské tělocvičny k bazénu, přes biologické laboratoře na nádvoří a nakonec skončíme v hlavní budově, kde se podíváme do sklepení z osmnáctého století.
Po prohlídce nádherné university se vracíme zpátky do rodin. Stačím se jen vysprchovat po celodenním cestování a pak vyrážíme do nákupního centra v Toledu.
Středeční ráno mi začíná nervózními křeči v břiše. Přišel totiž den prezentování našich fenologických projektů. I přesto, že víme, že jsme se důkladně připravili, jsme nervózní, že něco spleteme. Snažíme se na to však nemyslet a užívat si přítomnosti všech nově nabytých přátel z cizích zemí.
Každá země dostane vše, co potřebuje, přidělí nám místnost a prezentování může začít. Vše probíhá tak, jak se předpokládalo a po několika minutách nás nervozita přejde. Vše odprezentujeme, pak si dáme svačinu a odjíždíme zpátky do rodin.
Na chvíli si odpočineme a nastřádáme potřebnou energii, protože na programu je jakési tancování. Opět nevím, co mám očekávat.
Ve velké tělocvičně je u jedné stěny několik mužů obklopených nástrojů a jeden z nich si nás pak svolá do velkého kruhu. Začneme se učit tance z celého světa a dokonce se učíme i českou polku. Všichni se u toho skvěle bavíme a jídlo, které potom dostaneme, bereme všichni jako velkou odměnu.
Čtvrtek má být ve znamení přírody. Autobus nás odváží do národního parku Cabaňeros. Z předchozího dne nás bolejí nohy a tak se bojíme, že budeme muset dlouho chodit. Naštěstí ale místo chození nasedáme do safari autobusů. My, Češi, a Italové sedíme společně v jednom a posloucháme muže na sedadle spolujezdce. Parku Cabaňeros se také přezdívá “Španělské serengeti”. Z okénka to vůbec nevypadá, že bychom byli v zimním Španělsku. Na vysoké teploty kolem patnácti stupňů jsme si již zvykli, ale zde sluníčko paří do nízkých stromků a travnatých, plochých polí. Sem tam se objeví vyšší strom. Typická savana. Máme štěstí a dalekohledem vidíme několik srnců, jelenů a pak také sledujeme jedoho z největších supů na světě, který vůbec existuje. Celá jízda je zábavná a velmi zajímavá. Každou půlhodinu vystoupíme, projdeme se, na chvíli se vyhříváme na sluníčku a poté pokračujeme v cestě.
V národním parku jsme až do pozdního odpoledne a tak si ve zdejší restauraci dáme večeři. Protože zbyl čas, využijeme ho krátkou procházkou po okolí. Večer se nevracíme rovnou do rodin, ale jedeme hrát bowling.
Poslední celý den, co trávíme ve Španělsku, jedeme do Madridu. Celou cestu jsme doslova nalepení na okénko a sledujeme honosné zdobené stavby historického centra Madridu.
Jako první jedeme navšítivt Museo del Prado, kde nás slečna průvodkyně učí číst obrazy známých malířů jako například Francisco de Goyi a Tiziana. Nejen o obrazech se však dozvíme mnoho věcí. Samotné muzeum je umělecké dílo, které bylo postaveno za vlády Karla III.. Chtěl tehdy udělat z Madridu mohutné město a tak budov jako je Museo del Prada vystavěl více. Hned ve vestibulu je jeho bronzová socha. Zvenku je muzeum architektonickým klenotem a největší sály jsou zachované v původní podobě. Když však sejdeme do nižších pater a vzdálíme se od jádra muzea, objevují se prvky moderních staveb a celý interiér se z kamene a mramoru promění do kovu a skla.
V rámci prohlídky dostaneme bločky na poznámky a poté si můžeme vybrat zda jakýkoliv nápoj v kantýně muzea.
Z muzea pěšky vyjdeme ulici a dostaneme se do Madridského parku, který nás hned u brány oslní. Nejen krásnou florou, ale čistotou a tím, jak každá květina tu plní svůj vlastní dekorační účel. Naproti bráně je malá fontánka obklopená zelenými stromy a na zídce nedaleko nás nějací dva studenti hrají na saxofon.
Projdeme se celým parkem svlečeni pouze do trik, protože vzduch kolem nás má příjemným osmnáct stupňů. Vše je tu zelené a tak nám přijde ještě absurdnější, že je zima.
Autobus nás očekává na opačném konci parku. Odveze nás do samotného turistického a nákupního centra města, kde máme dvě hodiny na rozchod. Nakoupíme suvenýry domů a poté se vracíme k autobusu a odjíždíme do rodin.
Jelikož je poslední večer, škola pro nás uspořádala malý rozlučovací večírek. Místnost je plná zahraničních studentů, španělských studentů, jejich rodičů a učitelů. Dva velké stoly slaného jídla jsou v hlavní místnosti a jeden stůl se sladkými dorty a koláčky je na chodbě.
Po jídle se stoly uklidí stranou a všichni společně tancujeme. Nejdříve jak chceme, pak nám španělští studenti předcvičují a my po nich pohyby opakujeme.
Poté se světla rozsvítí, hudba vypne a je čas se loučit. Loučení je plné slz a slibů, že se znovu uvidíme. Obíháme všechny a přemýšlíme, jestli jsme na někoho nezapomněli.
A poté přijde sobota, den odjezdu. Z postele se nám nechce, protože je půl šesté ráno a protože jsme si téměř jisti, že většinu lidí, co tady byli už nikdy neuvidíme. Dobalíme si posledních pár věcí a necháme se odvést na školní parkoviště v Bargasu, přesně tam, kam jsme přijeli.
I tentokrát se loučení neobejde bez pláče. Nakládáme kufry do taxíku, zavíráme za sebou dveře a vyrážíme zpátky domů.
Celý tento zájezd nám toho hodně dal. Nejen, že jsme poznali další kus světa, kam bychom se jinak neměli třeba ani možnost podívat, ale také jsme si našli spoustu nových přátel. Když jsme při příjezdu do Bargasu seděli v taxíku, nikdy by nás nenapadlo, jak skvělé to všechno nakonec bude.

Bohuslavová Kristýna, Machava Michal

 

S projektem  Comenius  cestujeme  po Evropě

Studenti a učitelé Gymnázia Kadaň již druhým rokem pracují v projektu Comenius spolu s dalšími 11 školami z 8 zemí Evropy ( Španělsko, Norsko, Holandsko, Německo, Itálie, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko). Společným tématem jsou klimatické změny, o kterých získáváme teoretické informace, ale hlavně prakticky sledujeme a vyhodnocujeme počasí, rašení stromů, barevné změny a opadávání listů, znečištění ovzduší aerosoly apod. Připravujeme a ověřujeme pracovní listy zaměřené na uvedená témata.  

Projekt nám umožňuje také společné schůzky v jednotlivých zemích, kde učitelé a studenti koordinují své práce a  prezentují  dosavadní výsledky. Neméně zajímavé je poznávání života v rodinách a způsobu výuky ve školách. Kromě práce se vždy našel čas na zábavu a poznávání  přírodních  krás dané země. Komunikačním jazykem je samozřejmě angličtina.

V loňském školním roce jsme v říjnu vyjeli na první schůzku do Maďarska a v květnu do Norska. Letošní školní rok jsme již v září zahájili setkáním v Holandsku a na konci ledna  naše  skupina pocestuje až do Španělska. Asi nejexotičtějším výjezdem bude závěrečné setkání v květnu v Lotyšsku, o kterém toho víme nejméně.

Comenius je skvělá příležitost pro učitele i studenty, jak poznávat Evropu jinak než turisté.

                                                                                                              Hana Kožíšková

Projekt je financován z grantové podpory projektu Comenius Partnerstvi škol v rámci Programu celoživotního učení. Za obsah článku odpovídá vydavatel a Evropská komise neodpovídá za žádné případné užití zde uvedených informací.

Kadaňské noviny, 1.2.3013 

Comenius – třetí schůzka v Holandsku

Projekt Comenius, v němž pracují převážně studenti sexty, pokračuje druhým rokem. Na konci září (23.-29.9.2012) jsme vyrazili (Willy De Bolle, Hana Kožíšková, Jana Dvořáková, Eliška Pšeničková, Katka Selingrová, Pavla Suchá) na třetí schůzku v pořadí, tentokrát do Holandska. Poprvé se sešli zástupci škol v obou subskupinách - aerosoly a fenologie, takže počet účastníků přesáhl 100.
Naše fenologická skupina pobývala ve městě Almere, asi 25 km vzdáleném od Amsterodamu. Město nově postavili v 70. letech minulého století na tzv. polderu, což je plocha oddělená hrází od moře, vysušená a zrekultivovaná. Město má moderní vzhled se zajímavou architekturou a úžasně řešenou dopravou (samostatné silnice pro autobusy, všude cyklostezky a absolutní přednost mají cyklisté). Zajímavá byla pro nás i samotná škola Helen Parkhurst, asi 1200 žáků se učí daltonským systémem výuky. A ten pohled na obrovské parkoviště kol před školou!
Druhá skupina zabývající se aerosoly pracovala ve škole Damstede v Amsterodamu. Střídavě jsme se scházeli dohromady, nebo pracovali v jednotlivých subskupinách.
Pracovní program studentů zahrnoval prezentace jednotlivých škol o vlastní zemi a škole, o Healthy Earth, o environmentální politice každého státu, tvořili také brožurku o pobytu. Učitelé vytvářeli prezentace o dosavadních měřeních, vyměňovali si zkušenosti s měřením, plánovali práci pro druhý rok projektu a další setkání.
Přímou souvislost s projektem měly přednášky a praktické pozorování stromů a vodních organismů na Wageningen University. Seznámili jsme se také s výzkumem týkajícím se produkce a využití řas. Moc nás zaujala exkurze do přírodní rezervace Oostvaarderplassen – mokřadu na polderu, kde jsme zblízka pozorovali jeleny, polodivoké koně a množství vodních ptáků.
Zbyl čas i na poznávání v námořním muzeu, centru Amsterodamu a skanzenu a odpočinek v tropikáriu Center Parcs.
Jaké dojmy jsem si odnesla z Holandska? Je opravdu placaté s množstvím vodních kanálů a spoustou cyklistů. Tradiční vodní mlýny jsou však vidět spíše ve skanzenech, dnes je nahrazují moderní větrné elektrárny. Ve městech převažuje moderní architektura, školy si sice také stěžují na nedostatek peněz, ale na výbavě to znát není (trochu jsme záviděli). Holanďané jsou velmi srdeční, já jsem měla štěstí na báječnou hostitelku Mariu Scherjon. Ta shodou okolností za 14 dní přijede do ČR se skupinou studentů a přesvědčili jsme ji, že navštívit Kadaň musí.
Hana Kožíšková

P9241297Projekt Comenius, v němž pracují převážně studenti sexty, pokračuje druhým rokem. Na konci září (23.-29.9.2012) jsme vyrazili (Willy De Bolle, Hana Kožíšková, Jana Dvořáková, Eliška Pšeničková, Katka Selingrová, Pavla Suchá) na třetí schůzku v pořadí, tentokrát do Holandska. Poprvé se sešli zástupci škol v obou subskupinách - aerosoly a fenologie, takže počet účastníků přesáhl 100.

Naše fenologická skupina pobývala ve městě Almere, asi 25 km vzdáleném od Amsterodamu. Město nově postavili v 70. letech minulého století na tzv. polderu, což je plocha oddělená hrází od moře, vysušená a zrekultivovaná. Město má moderní vzhled se zajímavou architekturou a úžasně řešenou dopravou (samostatné silnice pro autobusy, všude cyklostezky a absolutní přednost mají cyklisté). Zajímavá byla pro nás i samotná škola Helen Parkhurst, asi 1200 žáků se učí daltonským systémem výuky. A ten pohled na obrovské parkoviště kol před školou!

Druhá skupina zabývající se aerosoly pracovala ve škole Damstede v Amsterodamu. Střídavě jsme se scházeli dohromady, nebo pracovali v jednotlivých subskupinách.

 

Pracovní program studentů zahrnoval prezentace jednotlivých škol o vlastní zemi a škole, o Healthy Earth, o environmentální politice každého státu, tvořili také brožurku o pobytu. Učitelé vytvářeli prezentace o dosavadních měřeních, vyměňovali si zkušenosti s měřením, plánovali práci pro druhý rok projektu a další setkání.

Přímou souvislost s projektem měly přednášky a praktické pozorování stromů a vodních organismů na Wageningen University. Seznámili jsme se také s výzkumem týkajícím se produkce a využití řas. Moc nás zaujala exkurze do přírodní rezervace Oostvaarderplassen – mokřadu na polderu, kde jsme zblízka pozorovali jeleny, polodivoké koně a množství vodních ptáků.

Zbyl čas i na poznávání v námořním muzeu, centru Amsterodamu a skanzenu a odpočinek v tropikáriu Center Parcs.

Jaké dojmy jsem si odnesla z Holandska? Je opravdu placaté s množstvím vodních kanálů a spoustou cyklistů. Tradiční vodní mlýny jsou však vidět spíše ve skanzenech, dnes je nahrazují moderní větrné elektrárny. Ve městech převažuje moderní architektura, školy si sice také stěžují na nedostatek peněz, ale na výbavě to znát není (trochu jsme záviděli). Holanďané jsou velmi srdeční, já jsem měla štěstí na báječnou hostitelku Mariu Scherjon. Ta shodou okolností za 14 dní přijede do ČR se skupinou studentů a přesvědčili jsme ji, že navštívit Kadaň musí.

Hana Kožíšková

Comenius, 3. schůzka – Holandsko

Ve dnech 23. – 29.9.2012 se studentky naší školy, jmenovitě: Kateřina Selingrová, Jana Dvořáková, Pavla Suchá a Eliška Pšeničková v doprovodu paní profesorky Hany Kožíškové a pana profesora Willyho De Bolle zúčastnili již čtvrté schůzky v rámci projektu Comenius, tentokrát v holandském Almere.

Během tohoto týdne jsme prezentovali naše prezentace zaměřené na fenologická měření i prezentace o naší republice a národních parcích. Zažili jsme zde však i spoustu veselých okamžiků a to nejen v rámci doprovodných programů.

V pondělí jsme strávili společně 3 vyučovací hodiny na zdejší škole, Helen Parkhurst a pak jsme se vydali objevovat Almere. Navštívili jsme třeba CarltonTower, nejvyšší budovu tohoto města.

V úterý jsme navštívili Damstede v Amsterdamu, kde jsme nejprve zhlédli pár prezentací od druhé skupiny, která je zaměřena na aerosoly. Později jsme se vydali do Amsterdamu a večer jsme měli společně barbecue.

Ve středu jsme se autobusem dopravili na Wageningenskou univerzitu, kde jsme pokračovali v prezentacích a po nich v praktickém pozorováním v parku poblíž univerzity. Na závěr dne jsme navštívili zábavní park.

Čtvrtek byl ve znamení našich prezentací. Po nich jsme shlédli divadelní představení, které pro nás připravili studenti Helen Parkhurst. Po obědě jsme se přesunuli do parku Oostvaardersplassen a na závěr dne jsme společně povečeřeli typická holandská jídla.

Předposlední den jsme ráno opět měli možnost nahlídnout do zdejších hodin. Po obědě jsme navštívili další dvě holandská města (Zaanse Schans a Volendam) a celou schůzku jsme završili good bye party.

Myslím, že tato schůzka byla nesmírným zážitkem a zároveň i zkušeností. Poznali jsme nové přátele, procvičili jsme si angličtinu a užili jsme si spoustu zábavy :) )!

Eliška

Projekt je financován z grantové podpory projektu Comenius Partnerstvi škol v rámci Programu celoživotního učení. Za obsah článku odpovídá vydavatel a Evropská komise neodpovídá za žádné případné užití zde uvedených informací.

 

Comenius – Norsko, Stavern

2012-05-18 12.39.30Ve dnech 13. až 19. května jsem se já za doprovodu pana profesora De Bolle zúčastnil v rámci projektu Comenius SCRC (viz také: http://www.gymnazium-kadan.cz/2011/12/13/comenius-%E2%80%93-madarsko-szolnok/)setkání v Norsku, přesněji ve městě Stavern. Sešlo se nás zde celkem 6 skupin z různých zemí: kromě naší také skupiny z Španělska, Maďarska, Itálie, Nizozemska a Lotyšska.

První den nás čekalo uvítání v tělocvičně ve škole Jordet, kde místní školní sbor zazpíval 2 písničky. Poté nám španělští studenti předvedli jejich divadelní představení s názvem: “Mýtus o Persefoně”. A poté už následovaly prezentace, ve kterých každá ze skupin předvedla, na čem posledních pár měsíců pracovali. Po následné přestávce jsme navštívili místní bukový les, který je největší v Norsku a také jedním z nejseverněji položených na světě.

Druhý den jsme spolu se skupinkou norských žáků navštívili místní lom, který je známý díky “dark granite”, která se nenachází na jiném místě na světě než zde. Poté jsme odjeli do Helgeroary, která je známá především díky moréně Mølen, kde nás provedli geologové z Gea Norwegica Geoparku.

 

Ve středu nás čekala hodina fyziky spolu s žáky tamější školy, kde jsme vyráběli vodní a vzduchové rakety a také si prohlédli “potato gun” ředitele školy s dostřelem přesahujícím 60 metrů. Po obědě, připraveným žáky 6. třídy, jsme se rozdělili- jedna skupina navštívila místní základní školu a druhá jela na střední školu v blízkém Larviku, jejiž budova je pouhé 4 roky stará a ve které se momentálně nachází okolo 1600 studentů. Jakmile jsme se dostatečně vynadívali, odjeli jsme do Høyt og Lavt, což je středisko se spoustou lanových drah v korunách stromů. Pro člověka se strachem z výšek, což jsem například já, to byla zajímavá zkušenost- skákat z plošiny na plošinu s větrem v zádech, v dešti a do toho ve výšce okolo 4 metrů.

Ve čtvrtek nás čekal nejzajímavější den celého pobytu- 17. květen a Norský státní svátek. My, jakožto čestní hosté, jsme s vlajkami a někteří i s národními kroji zaujali čestné místo v průvodu celým městem. Během tohoto průvodu je každý Nor venku, za jakéhokoliv počasí a zdravotního stavu – viděli jsme seniory na jezdících kreslích i na posteli vynesené před dveře. Po průvodu následovala oslava ve škole a poté soukromé oslavy v rodinách. V té mojí to bylo umocněno narozeninami a tedy i rodinou oslavou.

Poslední den jsme byli na projížďce lodí po blízkých ostrovech – Malmøya a Svenner – kde jsme ochutnali pravou rybí polévku, poslechli výklad o různých zajímavostech těchto ostrovů a prozkoumali zdejší pobřeží. Poté nás odvezli zpět do Stavernu, kde pro nás hostitelské rodiny připravili závěrečnou oslavu.

Filip De Bolle.

Projekt je financován z grantové podpory projektu Comenius Partnerstvi škol v rámci Programu celoživotního učení. Za obsah článku odpovídá vydavatel a Evropská komise neodpovídá za žádné případné užití zde uvedených informací.

 

Comenius – Maďarsko, Szolnok

Ve dnech 20. – 25. 11. 2011 jsme se společně s paní profesorkou Bylinovou vydali na pobyt v Maďarsku, kde jsme reprezentovali naši školu v rámci projektu SCRC. Sešla se zde skupina zabývající se klimatem a fenologií, současně probíhalo setkání druhé skupiny zabývající se aerosoly v Chorvatsku. Kromě prezentace o naší škole a o Kadani (v angličtině) jsme také studenty z ostatních zúčastněných zemí – Španělska, Nizozemska, Norska, Itálie, Litvy a samozřejmě Maďarska seznámili s našimi dalšími plány v projektu. Po příjezdu nás maďarští studenti ubytovali a hned druhý den jsme se vydali do jedné z budov jejich školy, kde jsme absolvovali prohlídku a poté jsme se se vší nervozitou vrhli na prezentace. Naše prezentace se velice povedla a sklidili jsme velký aplaus, mimo jiné i proto, že ostatní školy prezentovali spíše učitelé než žáci. Středeční dopoledne jsme strávili na vyučovacích hodinách Aj a IVT a také jsme prováděli měření čistoty vody. Učitelé se mezitím spojili s druhou skupinou v Chorvatsku, podali návrhy na logo projektu a diskutovali o podrobnostech další spolupráce ve sledování počasí, změn klimatu a fenologie. Na zbytek pobytu pro nás byl připraven zajímavý program, který zahrnoval prohlídku Budapešti, návštěvu Tropicaria, kde jsme mohli vidět největší žraloky ve Střední Evropě. Zúčastnili jsme se také čtyřhodinového venkovního programu a na konec pobytu jsme navštívili termální lázně ve městě Martfű. Až na počasí, které bylo velmi mrazivé, byl pobyt velice zajímavý.
Lukáš Holý, Jan Havránek, Eva Bylinová

2011-11-21 13.43.58 – kopieVe dnech 20. – 25. 11. 2011 jsme se společně s paní profesorkou Bylinovou vydali na pobyt v Maďarsku, kde jsme reprezentovali naši školu v rámci projektu SCRC. Sešla se zde skupina zabývající se klimatem a fenologií, současně probíhalo setkání druhé skupiny zabývající se aerosoly v Chorvatsku. Kromě prezentace o naší škole a o Kadani (v angličtině) jsme také studenty z ostatních zúčastněných zemí – Španělska, Nizozemska, Norska, Itálie, Litvy a samozřejmě Maďarska seznámili s našimi dalšími plány v projektu.

Po příjezdu nás maďarští studenti ubytovali a hned druhý den jsme se vydali do jedné z budov jejich školy, kde jsme absolvovali prohlídku a poté jsme se se vší nervozitou vrhli na prezentace. Naše prezentace se velice povedla a sklidili jsme velký aplaus, mimo jiné i proto, že ostatní školy prezentovali spíše učitelé než žáci. Středeční dopoledne jsme strávili na vyučovacích hodinách Aj a IVT a také jsme prováděli měření čistoty vody. Učitelé se mezitím spojili s druhou skupinou v Chorvatsku, podali návrhy na logo projektu a diskutovali o podrobnostech další spolupráce ve sledování počasí, změn klimatu a fenologie.

 

 

 

 

 

 

Na zbytek pobytu pro nás byl připraven zajímavý program, který zahrnoval prohlídku Budapešti, návštěvu Tropicaria, kde jsme mohli vidět největší žraloky ve Střední Evropě. Zúčastnili jsme se také čtyřhodinového venkovního programu a na konec pobytu jsme navštívili termální lázně ve městě Martfű. Až na počasí, které bylo velmi mrazivé, byl pobyt velice zajímavý.

Lukáš Holý, Jan Havránek, Eva Bylinová

Projekt je financován z grantové podpory projektu Comenius Partnerstvi škol v rámci Programu celoživotního učení. Za obsah článku odpovídá vydavatel a Evropská komise neodpovídá za žádné případné užití zde uvedených informací.

 

Začínáme pracovat v projektu Comenius – SCRC

IMG_1541_imagelargeNa konci srpna 2011 se naší škole podařilo uspět se žádostí o účast v projektu Comenius – multilaterálním projektu 12 evropských škol z 9 zemí. Žádost se vytvářela na přípravné schůzce v Itálii, které se zúčastnila p. Kožíšková – viz fotografie.
Společným tématem projektu je výzkum změn klimatu, proto název zní Student Climate Research Campaign (SCRC). Během 2 let se učitelé a studenti zapojení do projektu budou zabývat sledováním změn klimatu, a to v oblasti fenologie (sezónní změny rostlin) a meteorologie. Budou pracovat s daty naměřenými v programu GLOBE, vytvářet výukové materiály a setkávat se na společných pobytech.

Na Gymnáziu Kadaň je do projektu zapojena třída Kvinta spolu s učiteli Mgr. Evou Bylinovou, Ing. Willy De Bolle a PaedDr. Hanou Kožíškovou. Od září se intenzivně připravují na první setkání v maďarském Szolnoku, které proběhne 21.-25.11. 2011. Naši reprezentanti Jan Havránek a Lukáš Holý spolu s p. Evou Bylinovou předvedou prezentaci o škole, návrh loga projektu (autor David Hendrych ze 4.B) a návrh prvního pracovního listu o změnách teplot klimatu. Na schůzce se bude dojednávat také forma další spolupráce, způsob komunikace a program dalších setkání v Norsku, Holandsku a Litvě. Jednacím jazykem bude angličtina.

Žáky Kvinty musím pochválit, jsou velmi schopní a je radost s nimi pracovat. Honza s Lukášem nás v Maďarsku budou určitě výborně reprezentovat. Další nejšikovnější a nejpracovitější kvintáni dostanou šanci na následujících výjezdech. Skupině vyslané do Maďarska držím palce, o zážitky z pobytu se s námi po příjezdu určitě rozdělí.

Hana Kožíšková, koordinátorka projektu


 

 

 

 

 

Projekt je financován z grantové podpory projektu Comenius Partnerstvi škol v rámci Programu celoživotního učení. Za obsah článku odpovídá vydavatel a Evropská komise neodpovídá za žádné případné užití zde uvedených informací.